Stejně zhyneš. A pěkně potupně.

19. ledna 2012 v 21:16 | Otrávenej |  Poezie, próza, petechie, mykóza...
"Miláčku, bojím se tě," řekl mezi vzlyky, když odřízla kus kůže z jeho mužství. Ještě, že byla tma a on tu noc zemřel. Alespoň teď nevidí, jak se "ta prokletá" krmí tím, co po něm zbylo.

Šepot ženy v černé kápi. Ženy jsou zakleté princezny, co touží dnem i černou nocí po princi, který by je z jejich smutných životů vysvobodil. Jen tak, ze dne na den. Náhle. A pak jim kostnatá ruka přejede po páteři, zpívajíc ukolébavku.

Trocha popela plave v čaji. Nebo je to snad poprašek křídel motýlů? Nebo snad jed? Možná arsen, to ten se nerozpouští.
Mezi podšálky teče pramínek krve. Vidí ho někdo? Pár drobků z koláčků odnesl po směru toku, až na konec desky stolu, potom padá po bílém ubrusu dolů, na podlahu, kam dopadá pravidelně, pěkně každou vteřinu -kap-kap-kap-kap-...
Princezny ale jedna po druhé umírají. -kap-kap-kap-. Utrpení-smrt-popel-.
Cítí někdo rozklad? Oh, kéž by, Fredericku. Moc lidí, velký strach. Stádo bělostných ovcí, které se řinou na tu jednu, tu černou. Aby jí sežraly. A černá jen zavře oči...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 24. září 2012 v 8:50 | Reagovat

This can be a great website write-up and I defer to you what you've said below. I've previously subscribed for a RSS feed in Firefox and are going to be your regular reader. Many thanks for the time in writing the submit.

2 Louis Vuitton Outlet Louis Vuitton Outlet | E-mail | Web | 24. září 2012 v 15:56 | Reagovat

Cheers for this content, guys, continue to keep up the good work.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama