Škrábance zmutovaných myšlenek v mém nitru

12. dubna 2012 v 20:56 | Frederick |  Bylo nebylo
1. odstavec číst nemusíte, potřebovala jsem se jen vypsat a získat tak pocit, že jsem to ze sebe
dostala

To máte tak. Stále častěji si uvědomuji, že v té osmičce jde o hodně. Že je fajn se učit a dostávat dobré a lepší známky. Ha. Ale co když se proti vás postaví matika v podobě slovních úloh u kterých mám pocit, že bych je radši ani neměla číst a chemie, která by byla tak skvělá, tak zábavná jen kdyby nebyla v podání té zabšklé čarodějnice, jenž jí učí i přesto, že už je dávno v důchodu? Jsem ve stresu, duševní pnutí. Áááárgh, proč mi to jen dělají?! Neustále píšeme. Vážně pořád a z věcí, které nikdy nevyužiji. Nikdy, nikdy, nikdy. I kdybych je měla využít, tak se budu vykrucovat tak dlouho, dokud si nenajdu jinou cestu u které matiku nepotřebuji. Nasbírala jsem dost špatných známek z úloh o pohybu, ale doháním to dobrými známkami z dobrovolných domácích úkolů (já vím, jsem však zoufalá a uchyluji se i k tavových věcem jako jsou nechutnosti ve tvaru DDÚ). A stejně mi to bude k h*vnu. Budu ráda když budu mít dvojku z matiky a chemie. Chemii jsem chtěla dát na jedničku, ale vzhledem k podobnosti, že je ta učitelka naprosto zasedlá na osoby s jistými odlišnostmi v davu, tak v to poněkud pochybuji. I přesto, že se vážně snažím. Nejde o to, že jsem hloupá. Dokážu být chytrý a vzdělaný člověk, stejně tak jako naprostý ignorant. Jsem dobrý na všechno, kromě těchto předmětů... plus ještě fyzika, teda. Ale ta je v pohodě. Bojím se, ale bojuji. A potřebuji se vypsat, hodně vypsat, jinak mne pohltí beznaděj, jež mi už teď slušně dýchá na šíji.

To ale není to, k čemu chci dojít. Když jsem přišla domů, do mého skrovného pokoje, jenž nazývám slovem "díra", hodila jsem tašku narvanou učením na zem a nejmíň šestkrát jsem do ní kopla. Ne, že by mi to pomohlo, ale nějaký smysl to zřejmě mělo, proč bych to jinak dělala, že ano. Trochu jsem si anglicky zanadávala na to, jako moc nenávidím základku, jací jsou tam všichni naprostí kreténi a tak dále a jako zvukovou kulisu jsem zvolila Bring me the Horizon na nejvyší stupeň hlasitosti. Lehla jsem si na postel, ale něco mi zabránilo upadnout do klidného dřímotu. Šepot. "Dýchej...," řeklo něco pod mým ložem. Unaveně jsem se posadila a složila hlavu do dlaní. "...Máš čas utéct," zachrčelo cosi zpod postele a škráblo zřejmě drápem do lamel, jež drží matraci. Po zádech mi naběhla husí kůže, dech se zrychlil. "Mám tě v hrsti... on je tvůj pán, ty jen služebník. Otrok zbavený všech pravomocí...," pisklavý jednotvárný zvuk mi stoupal do hlavy, věděla jsem, že to přišlo. Hudba jako by byla hlasitější a hlasitější, brzy se Oliverův křik změnil a vmísil se do pisklavých tónů v mé hlavě, jindy příjemné sceramo přetransformovalo do neřízeného zoufalého řevu. Zdi díry jako by se otřásaly, jako by kolem létaly vojenské letouny, sypalo se zdivo na dřevěnou podlahu. Zavíraly se mi oči, bála jsem se, chtěla jsem pryč, vyběhnout z pokoje a schoulit se. "Všechno je jen v mé hlavě! Nic z toho co vidím se NEDĚJE!" říkala jsem si stále dokola jako svou mantru, ale nepomáhalo to. Ten zvuk a řev dohromady trhal mé ušní bubínky na cáry tkání, měla jsem pocit, že mi z uší vylétávají střepiny a dolů na ramena teče nazelenavá tekutina. "Nic to není, přestane to-," šeptla jsem, když najednou vidím, jak namodralá paže vyrazila z pod postele a křečovitě sevřela prostřeradlo. "NE!" zakřičím ještě a upadám do mdlob. Okamžitě ztrácím své vědomí.
Probouzím se o dvě hodiny náhlou bolestí hlavy. Neotevírám oči, nechci zahlédnout nic dalšího. Protože však neslyším žádný z těch ohavných zvuků, po chvíli oči přece jen otevřu. Zdivo na podlaze se vypařilo. Všechno je takové, jako bylo vždycky. Bodavá bolest obtěžuje mé spánky, za které se chytím a cítím, že mi po tvářích stékají slzy. "Nech toho, zbabělče...," okřiknu se a setřu slzy z tváří. Chci vylést z postele, ale náhle mne přepadne oprávněná obava. Sedíce na posteli, nakloním se jště pro jistotu přes postel a vzhůru nohama svůj pohled upřu na temné místo pod ložem. Nic. Prázdno, pouhopouhý prach a pavouci sužují tento nemapovaný kout. Neuklidním se zcela, pouze částečně a ani to neshledávám jako pozitivum. Nadechnu se a se zavřenýma očima pokládám nohy na podlahu. Odcházím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satine Satine | Web | 13. dubna 2012 v 5:52 | Reagovat

My na chemii sice máme mladou učitelku, ale je strašná, nic neumí vysvětlit. No, a o matice radši ani nemluvím, úlohy o pohybu neumím doteď, uměla jsem je jen předtím, když jsme je zrovna brali.
A u toho druhého odstavce mě při čtení mrazilo, brr.

2 maky-chan maky-chan | Web | 13. dubna 2012 v 8:52 | Reagovat

Jé já jsem taky v osmičce. Ale na gymplu. Slovní úlohy o pohybu ať jdou někam, chápala jsem je myslím před písemkou, ale když jsem z ní dostala čtyřku, tak jsem je chápa přestala :D

Nepomohlo by, kdyby sis pod tu postel něco dala? jako po celý dýlce, třeba já tam mam jeden velkej šuplík /a v něm jeden velkej bordel/Jak máš vymalováno, jestli se můžu zeptat? :)

3 Kim Kim | Web | 13. dubna 2012 v 20:34 | Reagovat

Na první odstavec by se dalo říct jedno: "Nasrat na školu."

Ovšem k tomu druhýmu se vyjádřit už bude težší.Je to těžce mrazivý článek.Myslela jsem si, že moje stavy jsou příšerný, ale oproti tomuhle jsou úplné nic...je to těžké břímě, bejt jinej.

4 Náctiletá Náctiletá | Web | 18. dubna 2012 v 21:14 | Reagovat

Díky za návštěvu mého blogu :-) ano, taky mi přijde, že ty fotky jsou úžasný, i když nemá profesionální foťák, stačí vyfotit jak to cítí a je to nádhera :-) mimochodem, zajímavý blog :-)

5 Martyne Martyne | Web | 19. dubna 2012 v 19:12 | Reagovat

K té škole..zrovna Ty jsi ten typ člověka,který nemusí svou inteligenci dokazovat známkami,takže nějaké snažení v chemii..pff..:D Navíc-stačí si uvědomit,že jsou mnohem důležitější věci,svět se kvůli nějaké nesmyslné známky nezboří a tak to prostě je.Lidi všemu dávají až moc velkou důležitost.A jasně,chápu to,chceš se snažit,možná tím někoho o něčem přesvědčit,ale za čas už Ti bude stačit jenom to,že to víš Ty a tím získáš tu moudrost.A nebo upadneš do takové letargie jako já(což Ti ale asi moc nepřeju..:D ) a bude Ti to všechno jedno..:}
Ehm..tolik rádoby chytrých keců..:D

6 Coach Outlet Store Online Coach Outlet Store Online | E-mail | Web | 25. září 2012 v 5:38 | Reagovat

Positive glad that I navigated in your web page by accident. I'll be subscribing to your feed in order that I can get the latest updates. Appreciate all of the details right here

7 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 26. září 2012 v 5:38 | Reagovat

This blog site is great. How did you come up witht he idea?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama