Mentální exhumace aneb Ponurá neděle

14. května 2012 v 20:57 | Frederick |  Otrávenej Frederick
Zvláštní, ten svět. Plakat nad ním nemohu, smát se je prý pokrytecké. Všude kam můj pohled dopadne jsou místa tmavěmodře studené, dlaždice, lampy, stromy, ulice plné betonových domů. Všechno se tváří odtažitě a nepříjemně. Mrtvolné ticho obesírá město i lesy kolem něj. Čas jakoby se zastavil, odmítl běžet dál na jednom jediném místě, vykašlal krev a padnul na zem. Šediví lidé procházejí skrz parky se zavřenýma očima, nevidí nic krásného ani ošklivého. Jdou, monotónně, uhlazeně, dle předpřipravených pravidel hry na Kočku a myš.

A když matné a pofidérní denní světlo opustilo obzor, padla tma a samotné nebe zmizelo za oranžově nasvícenými mraky, jež shlížely z výšek na spící krajinu plnou jednotvárného lidského hmyzu. Eufeniusovo předení pavučin přerývaně a stejnoměrně rušilo klidný nesčeřený vzduch, když vyšla po schodech do svého neuklizeného pokoje. Z jejího nitra se očima vyléval smutek. Kapky slz padaly tichem, kde se měnily na skleněné kuličky a dopadem se tříštily o dřevěnou podlahu.
"Děláš, jako by jsi nevěděla, že to nesmíš," zašeptal Frederick, když si sedla zády k posteli a složila porcelánovou tvář do dlaní. Kadeře červených vlasů, jež se stěží dotýkaly jejích ňader se ve tmě zaleskly jen chvilkově, avšak jasně a bodavě jako drobné ostny skelné vaty. Vzlykajíce slyšela kroky kousek od ní, však ani oči nezvedla, neb věděla, že je s ní. "Miloval tě. Jen nenašel odvahu ti to říci včas. A teď miluje někoho, kdo o jeho srdce nestojí. Stejně jako on již zřejmě nestojí o tvé srdce. A ty ho miluješ, slabé choré děvče. Zabila bys pro něj. Vím to. Cítím to stále - jako tlukot tvého srdce, myšlenky na něj ti probodávají mozek jako kdysi špendlíky tvoje panenky. Už jsem ti říkal jak to chodí, vždyť si to pamatuješ..," přejel jí studenými prsty po krčních tepnách a odešel k oknu. Dívajíce se z něj tupě do tmy, naslouchal nezkrotnému vzlykotu zkroušené dívky. Po ústech mu přejel jemný úšklebek, ba dokonce úsměv, cítila to. Ani ranní kuropění nebylo tak chladné, jako tento úsměv. Nikdy. "Láska je jen reklama, pouhá propagace čehosi na úkor cizího utrpení. Milovat - to slovo je neznámo kde. Ty nemiluješ, jen si vzpomeň," přistoupil zpět k ní, zkrčil své dlouhé tělo a svůj obličej přitiskl těsně k jejímu. "On je daleko, ty jsi zde se mnou. Víc nepotřebuješ, víc nechceš, jen si to stačí přiznat. Potřebuješ mne a já potřebuji tebe, ačkoliv je to, já vím, sebevíce nepříjemné, musíme s tím nějak vyžíti dokud nezemřeš stejně, jako už tolikrát já. A proto buď tak laskava.. zapamatuj si to jednou pro vždy, že zde, jsme spolu. Ještě jednou -," zabodl dlouhý dráp kus od jejího oka a několikrát přetáhl sem a tam, dokud nevytvořil rozsáhlé poranění, jakési podivné spálení a rozškrábanou ránu zároveň, dokud nepokračoval: "- a už to nebude jen duševní a fyzický trest. Tak už laskavě přijmi svou bezmoc!"
Tápavě ohmatala ránu, z níž jí po tváři stékala karmínová krev. Poprvé na něj pohlédla, viděla ho jen rozmazeně, věděla však, že měl dlouhé vlasy po ramena, ostře řezané rysy a štíhlou, ba přímo kostnatou postavu díky jeho nepřirozené výšce. Chvíli stál, snad čekal zda-li se její pohled zaostří, ale potom, neslyšně a s děsivou rychlostí zmizel ve stínech.


Ráno jsem se probudila s rozedřeným obličejem. Nevzpomínám si na to, že bych si nějak ublížila, vím jen, že Frederick přišel. Již žádní andělé. Jen Frederick a atmosféra plna svírajícího sebevražedného klidu. Nešťastná láska. Už vím, že je nutno s tím vším skončit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Otrávená bábovka Otrávená bábovka | Web | 14. května 2012 v 21:29 | Reagovat

Nehééééééééééééééééééééééé!!!!!!!!!!!!

Co to udělal?!
Chápu, je to odpůrce lásky, ale nemusí vás takhle ničit, drahoušku..
Nejlépe by bylo, najít mu oběť v jiném těle.

Momentíček, není tohle navádění k vraždě?

2 maky-chan maky-chan | Web | 15. května 2012 v 7:41 | Reagovat

Ale ten Frederick. Co on po tobě chce?  Víš co? Klidně ho pošli za mnou. Myslím, že teď už to mám stejně tam, kde jsem nechtěla, tak je mi to jedno. ;)
Hlavně-prosímtě. Nic neskončuj, jestli tím myslíš sebevraždu. Byla by to strašná škoda. A taky bych trochu cítila vinu, že jsem ti nezabránila, i když ani pořádně nevím, jak to udělat. A taky bysme se o tom, tady na blogu nic nedozvěděli.
Máš pěkné oči. Vážně si nevzpomínáš, že by sis něco dělala? Jen, jestli tam nemáš poltergeista /či jak se to píše :D/
chrm, vím, že to není moc uklidňující komentář. ^^'

3 kirma-lee kirma-lee | Web | 15. května 2012 v 19:19 | Reagovat

Nádherné umělecké pojetí...Styl psaní je nádherný, ale teď přejdu k tématu.
Není důvod, proč se vším skoncovat. Život jde dál, jenom nám klade do cesty mnoho překážek, které musíme obejít. Nešťastná láska je jednou z nich. Ta se právě přeskočit dá, není radno jí trpět.

Nenech svou jiskru naděje vyhasnout.
Nádherný článek, ještě jednou:)

4 Jiří Jiří | E-mail | 1. června 2012 v 18:34 | Reagovat

...Tvoje myšlení s tvým literárním nadáním mi opravdu svírá srdce.Až má člověk vážně strach aby jsi neudělala žádnou hloupost.Neznám tě a nejspíš nepoznám,ale jsem si jist že by to byla škoda.

Doufám že nejsi další srab a půjdeš po cestě do neznáma dál.

5 Goyard Handbags Goyard Handbags | E-mail | Web | 21. září 2012 v 5:07 | Reagovat

It's a good stage!

6 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 21. září 2012 v 12:59 | Reagovat

Incredibly cool! I assistance your view!

7 Michael Kors Outlet Michael Kors Outlet | E-mail | Web | 21. září 2012 v 16:21 | Reagovat

Cheers for the info. Greatly appreciated.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama